Historie hotelu

Historie domu začíná na začátku 17. století, avšak nejstarší dnes dochovaná část pochází z roku 1699. (můžete stáhnout brožuru na tomto odkazu: Stručná historie budov hotelu)  Při návštěvě hotelu můžete zhlédnout i židovskou rituální lázeň mikve z poloviny 17. století, která sloužila k symbolickému očištění ortodoxních Židů. Více v přiloženém dokumentu. (níže ke stažení dokument „Mikve v hotelu Joseph1699“)

Od listopadu 2008 do června 2010 prošel dům za přispění dotací z Evropské unie nákladnou rekonstrukcí. Každý ze 7 domů, ze kterých se komplex skládá, zůstal originální, má svůj typ střechy, jiná okna, jinou fasádu. Podobně i v interiérech vycházely možnosti využití z dispozičního uspořádání, které se utvářelo po staletí neustálými přístavbami, bouráním a znovu stavěním. Částečně dokládají historii i nálezy keramiky z doby poslední rekonstrukce, z nichž většina byla nalezena v zasypané mikvi. (níže ke stažení dokument „Nálezy keramiky v prostorách hotelu“)

Některá místa stavby by se dala přirovnat k „vrabčímu hnízdu“. To je také důvod, proč každý pokoj, každá koupelna jsou jiné, odlišné, ale při zachování úrovně vybavení čtyřhvězdičkového hotelu. Soubor domů představuje jeden z nejsložitějších architektonických útvarů třebíčského ghetta, které bylo zařazeno spolu s bazilikou sv. Prokopa v roce 2003 do seznamu památek kulturního dědictví UNESCO.

Dle průzkumu dobových urbářů a kronik, který zpracoval znalec historie Třebíče PhDr. Rudolf Fišer, CSc. lze uvést, že posledním křesťanským vlastníkem domu byl Urban Stehlík. Po jeho smrti a smrti jeho ženy Běty přešel do správy vrchnosti a v roce 1629 tento dům od zámeckého hejtmana Simenona Žlutického za 100 zlatých koupil Žid Enoch. To znamená, že se v roce 1629 tento dům (resp. předchůdce dnešního domu stojící na stejném místě) dostává z rukou křesťanských do rukou židovských.

Podle pozemkové knihy (podklášterského purkrechtu) založené r. 1617 lze vysledovat další osud domu, resp. jeho majitelů. Po Židu Enochovi vlastnil grunt přibližně od konce 60.let 17. století Žid Samuel Lewita a nechal ho zpustnout. Už jako pustý koupil dům v roce 1699 za 200 zlatých další Žid Hierschel Hesky, který na místě původního domu vystavěl dům nový ( „ihned znovu a z gruntu vystaviti musel“ ). Z roku 1699 pocházejí tedy nejstarší části domu dnešního.

Tuto skutečnost dokumentuje kopie listu v pozemkové knize Podklášteří z roku 1617 (Moravský zemský archív Brno, fond F 200 Velkostatek Třebíč, kniha č. 127) na druhé straně listu 143v, kde stojí psáno:kopie viz obrázek 1): „Léta Páně 1699 dne 30 Marti s povolením pana Johanna Frantze Skršovic (správně z Kršovic, hejtman třebíčského panství) koupíce zase Hirschl Hesky od nápadníků (dědiců) Samuele Lewita ten nadepsanej dům velmi pustý, starý, ihned znovu a z gruntu vystaviti musel, za sumu peněz hotovejch (v hotovosti) dvě stě zlatých peněz hotových (písař omylem opakuje!) s tím právem a případností, jak jej Samuel Lewita dříve jměl, pročež jako náležitě zaplacený a mimo panské povinnosti v ničemž nezávadný“ (nevázly na něm žádné dluhy a nový majitel měl plnit jen povinnosti vůči vrchnosti).

Stručná historie hotelu (PDF, 4,5 MB)
Mikve v hotelu Joseph1699 (PDF, 938 KB)
Nálezy keramiky v prostorách hotelu (PDF, 503 KB)