Není mnoho míst na světě, které může názorně doložit soužití křesťanské a židovské kultury již od 14 století v dochovaných písemnostech a dodnes dochovaných stavebních památkách. Právě v Třebíči toto soužití dokládají památky židovské a křesťanské kultury.
K těm židovským sem patří zejména Židovská čtvrť a Židovský hřbitov, k těm křesťanským bazilika sv. Prokopa. Na seznamu kulturního dědictví UNESCO jsou tyto památky od r. 2003, které během ubytování v našem hotelu v Třebíči doporučujeme navštívit.
Židovská čtvrť
První zmínka o židovské čtvrti se objevuje v roce 1410 v Jihlavské zemské knize. Z tohoto dokumentu je patrné, že se na území tehdejší Třebíče zdržovali židé. Nejednalo se však o nijak rozsáhlou komunitu, nebo dokonce o ghetto, ale o několik rodin žijících na různých místech ve městě. Během staletí probíhalo zcela přirozené osídlování městské části podklášteří, kde se židovská čtvrť nachází dnes.
O ghettu, v pravém smyslu slova, můžeme hovořit až od roku 1723, kdy přišel zákon o tom, že židé musí žít povinně v ghettech. Je třeba připomenout, že na území Třebíče nikdy nedocházelo k řízené represi vůči zdejším židům. Ba právě naopak. Důkazem toho může být, že když výše zmíněný zákon přišel, křesťané, žijící na území židovské čtvrti, si „pouze“ vyměnili domy s židy, žijícími mimo brány ghetta. Tato křesťanská tolerance pak byla jedním z důvodů, které vedly k zapsání čtvrti na seznam UNESCO.
V ghettu žilo několik set lidí. Nejvyšší počet obyvatel byl zaznamenán v roce 1850 a to 1170 osob. V průměru to tedy vychází na 11 osob na jeden dům. Po roce 1850 proběhl velký odsun obyvatel, v důsledku reforem, které zrovnoprávnily židy s křesťany. Zdejší židé odešli za obchodem do větších měst. Za druhé světové války došlo k jejich deportaci do koncentračního tábora Osvietim. Odtud se jich vrátilo 11. Na krátkou dobu pak znovu vznikla židovská obec. V současné době nežije ve zdejší židovské čtvrti jediný občan, který by se hlásil k Izraeli.
Zadní synagoga
Postavena v roce 1669 v renesančním slohu. Vnitřní výmalba pochází z let 1705 – 1707 a zobrazuje oblohu posetou hvězdami a západ slunce. Na stěnách pak návštěvník uvidí židovské liturgické texty doplněné florescentními motivy. Na ženské galerii se nachází výstava židovského muzea v Praze, která obsahuje židovské liturgické předměty a předměty denní potřeby. Dále zde návštěvník může obdivovat model židovského města. Model zobrazuje skutečný stav ghetta k roku 1850. Model je interaktivní a kromě češtiny hovoří pěti dalšími jazyky.
Židovský hřbitov
V návaznosti na vznik židovského ghetta vzniká v Třebíči i první židovské pohřebiště. Bylo umístěno poblíž hradební zdi kláštera (zámku), to však přestalo sloužit po zpustošení v roce 1468, zbytky náhrobků byly odstraněny na příkaz vrchnosti o půl století později (vrchnosti prý pohledově vadilo při příjezdu na zámek). Nové pohřebiště vzniklo přibližně 400 metrů od židovské čtvrti na svahu Hrádku, tedy typicky pro židovské tradice na kopci za městem, tak, aby nebylo na očích vrchnosti a měšťanům. Svojí rozlohou 11 772 metrů čtverečních se řadí k největším židovským pohřebištím v zemi.
Na celém hřbitově se nachází přibližně 11 tisíc hrobů a téměř 3 tisíce náhrobků, z nichž nejstarší pochází z roku 1625.Na židovském hřbitově se nachází spousta rozličných náhrobků dokumentujících svým výtvarným pojetím vývoj židovského náhrobního kamene až do 40. let 20. století ve všech rozmanitých formách, od renesance přes baroko, až po klasicismus.
Bazilika svatého Prokopa
První stavbou, která vznikla v souvislosti s budováním třebíčského kláštera založeného v roce 1101, byl kostelík sv. Benedikta vysvěcený již roku 1104 pražským biskupem Heřmanem za vlády prvního třebíčského opata Kuny. Bazilika byla vybudována v letech 1240 – 1260 v přechodném románsko-gotickém slohu.
Později byla několikrát opravována a upravována a od 1. pol. 16. stol. byla užívána z větší části k účelům světským. Teprve r. 1704 dal Jan Karel z Valdštejna upravit nejméně poškozenou část baziliky, presbytář, na zámeckou kapli, zasvěcenou svatému Prokopovi. Vlastní renovace baziliky byla provedena až v letech 1725 – 1733 za Jana Josefa z Valdštejna. Jednou z nejcennějších částí baziliky je vstupní portál, který pochází z počátku 13. století, a byl znovu objeven až v roce 1862. Námětem pro výzdobu portálu byl Chvalozpěv tvorstva na svého Stvořitele z knihy Daniel ze Starého zákona.
Zvláštní pozornost si zaslouží dochované nástěnné malby v opatské kapli. Fresky pochází z poloviny 13. století a jsou druhé nejstarší na Moravě, po freskách v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Nejzachovalejší a nejstarší částí celého chrámu je románská krypta. Na konci 16. století byla krypta využívána jako pivovarský sklep.Za zmínku jistě také stojí románská rozeta s původní desetidílnou kamennou kružbou. Návštěva Baziliky sv. Prokopa se pro vás jistě stane nezapomenutelným zážitkem.
Více o Třebíčských památkách: http://www.trebic.cz/unesco/
